|
|
Ošetřovatelská péče o kolostomii z pohledu pacientů
CHOMOVÁ, Sandra
Současný stav Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o kolostomii, a to z pohledu pacientů. Teoretická část se věnuje anatomii tlustého střeva a konečníku. Kapitola stomie je věnována vysvětlení tohoto pojmu. Dále jsou v práci kapitoly věnované historii stomií, a také historii ošetřování stomií. Pro ucelení ošetřovatelské péče je vhodné vědět, jak se pečovalo dříve, a jak tato péče vypadá dnes. Neméně důležitou částí je část věnována indikacím založení kolostomie, protože příčina není jen jedna, ale je jich více. Na indikace logicky navazuje nutnost operace. Další kapitola je proto věnování předoperační a pooperační péči, a jsou zde zmiňovány i odlišnosti od "normální" předoperační přípravy. Důsledkem špatné pooperační péče mohou být různé komplikace stomií, v pooperačním období hlavně komplikace časné. Komplikace pozdní jsou spíše způsobeny špatnou péčí v delším časovém odstupu od operace. Proto je nutná správná edukace stomasestrou, které je věnována další z kapitol, a to kapitola stomasestra a úloha stomasestry, ve které je uvedeno, jaké jsou hlavní úkoly stomasestry. Nedílnou součástí péče o kolostomii jsou také stomické pomůcky. Tyto pomůcky se dělí na jednodílný a dvoudílný systém, a také je nutno zmínit různé doplňkové pomůcky. Ve výměně jednodílného a dvoudílného systému jsou samozřejmě mírné rozdíly, které jsou zmíněny v kapitolách výměna jednodílného systému a dvoudílného systému. Důležitou součástí správné péče o kolostomii je i vhodná výživa a pitný režim. Tato kapitola vysvětluje vhodné a nevhodné návyky a potraviny. Poslední kapitolou této práce je kapitola o klubech stomiků, protože právě kluby stomiků mohou být nápomocny pacientovi při sžívání se se stomií. Cíle práce a výzkumné otázky Cíl 1: Zjistit rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované stomasestrou a sestrou ze standardního oddělení. Cíl 2: Zjistit, jak pacient zvládá péči o kolostomii po propuštění do domácího ošetřování. 1. výzkumná otázka: Jaké činnosti v oblasti péče o kolostomii provádí stomasestra? 2. výzkumná otázka: Jaké činnosti v oblasti péče o kolostomii provádí sestra ze standardního oddělení? 3. výzkumná otázka: S jakými problémy se potýká pacient při ošetřování kolostomie v domácím prostředí? 4. výzkumná otázka: Jakými znalostmi o ošetřování kolostomie byl pacient vybaven před propuštěním do domácí péče? Výsledky Z rozhovorů vyplynulo, že co se týká role stomasestry, ta spočívá hlavně v edukaci. Znepokojivé je zjištění, že nedostatečná byla edukace před operací. Po operaci se již stomasestra pacientům věnovala dostatečně, učila je veškerou péči o kolostomii, individuálně je zapojovala do péče dle jejich stavu, někteří i chválili její pozitivní přístup. Co se týká informací o výživě a pitném režimu, ty předala stomasestra každému jinak obsáhlé, některým z respondentů vůbec. Informace o komplikacích se jeví jako dostatečné, na základní komplikace stomasestra pacienty upozornila. Sestra ze standardního oddělení nejčastěji prováděla v oblasti péče o kolostomii převaz operační rány, a také se ptala na bolest a podávala analgetika. Co se týká přímé péče o kolostomii, sestra v případě nutnosti měnila sáček, nebo podložku. V odpovědích se respondenti ale často zmiňovali, že nebyla tolik zkušená. Pokud sestra měnila sáček, tak vždy zkontrolovala, zda stomie odvádí, a kolik stolice je v sáčku, a také zkontrolovala a ošetřila okolí stomie a stomii samotnou. Nové dovednosti sestra ze standardního oddělení neučila žádného z respondentů, všechny tuto péči učila stomasestra. Ani jeden z dotazovaných respondentů se zatím nesetkal s žádnými závažnějšími komplikacemi. Všem námi dotazovaným se stává, že jim podtéká sáček, a následně mají podrážděnou pokožku. Respondentům vyššího věku dělá problém vystříhávání otvoru v podložce. Před ukončením hospitalizace dostali všichni respondenti ucelené informace o ošetřování kolostomie, a zároveň je stomasestra zkontrolovala, zda ji provádějí správně. Všichni respondenti také dostali kontakt.
|
|
|
Problematika využití urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester
FABINGEROVÁ, Dana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou urostomických pomůcek z pohledu pacientů s urostomií a sester. Urostomie je umělé vyvedení močových cest na povrch těla. Je to jeden ze způsobů řešení derivace moči po odstranění močového měchýře. Nejčastější indikací pro tento operační zákrok je bezesporu zhoubný nádor močového měchýře. Vytvoření urostomie znamená pro pacienta zásadní zlom v životě a změnu na celý život. Pacient je nucen se naučit žít s urostomií nejen po fyzické stránce, ale velký význam má i psychická odezva. Správný výběr a správné využití urostomických pomůcek je pro pacienta s urostomií zcela zásadní a významně ovlivňuje kvalitu jeho života. Vzhledem k těmto okolnostem by měl mít pacient s urostomií neboli urostomik co největší možnosti využití urostomických pomůcek. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. V teoretické části se nachází sedm kapitol. Empirická část diplomové práce obsahuje kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s pacienty s urostomií a se stomickými sestrami. U každého souboru respondentů bylo vytvořeno několik kategorií a podkategorií, které byly dále blíže popsány. Pro lepší přehlednost byla získaná data znázorněna do schémat. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti urostomiků o urostomických pomůckách. Druhý cíl se zabýval možnostmi pacientů ve využívání urostomických pomůcek. Třetím cílem bylo na základě prvotních výsledků výzkumného šetření vytvořit edukační plán se zaměřením na urostomické pomůcky, ten bude určen urostomickým sestrám při práci s pacienty, a ověřit jej v praxi. V návaznosti na tyto cíle byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1 zněla: Jaká je informovanost urostomiků o urostomických pomůckách? Výzkumná otázka č. 2 zněla: Jaké mají urostomici možnosti využití urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 3 zněla: Jaké mají urostomické sestry znalosti urostomických pomůcek? Výzkumná otázka č. 4 zněla: Jak edukují urostomické sestry pacienty s urostomií? Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že informovanost urostomiků o urostomických pomůckách je nedostatečná a to i přes opačný názor stomasester. Nedostatečná informovanost urostomiků nesouvisí s jejich kontaktem se stomasestrou. Výsledky nepotvrdily, že by urostomici docházející na kontroly ke stomasestře byli lépe informováni než ti, kteří ke stomasestře nedocházejí. Dále se ukázalo, že možnosti urostomiků ve využití urostomických pomůcek jsou velmi omezené. Stomasestry nepředstavují pacientům urostomické pomůcky od všech firem na našem trhu a tím pádem jim nedávají ani možnost samostatného výběru pomůcek. A to i přesto, že stomasestry prokázaly velmi dobré znalosti v oblasti urostomických pomůcek. Výsledky tohoto šetření také potvrdily, že edukace, kterou provádějí stomasestry, je pro pacienty s urostomií přijatelná a srozumitelná. Důkazem je spokojenost urostomiků s touto edukací. Výstupem této diplomové práce je edukační plán určený stomasestrám pečujícím o urostomiky. Edukační plán byl vytvořen na základě výsledků výzkumného šetření a je zaměřen zejména na prezentaci všech dostupných urostomických pomůcek v rámci pooperační edukace.
|
|
|
Informovanost všeobecných sester v péči o urostomiky.
HOROVÁ, Petra
Cílem práce bylo zjistit jaká je informovanost sester v péči o urostomiky, zda sestry mají s urostomiemi zkušenost, znají pomůcky pro urostomiky a ovládají správnou techniku ošetřování urostomie. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry pracující na různých odděleních mají osobní zkušenost s pacienty s urostomií, byla potvrzena. H 2: Sestry znají dostupné pomůcky pro urostomiky, nebyla potvrzena. H 3: sestry umí správně používat pomůcky pro urostomiky, se potvrdila. H 4: Sestry ovládají správnou techniku ošetřování urostomie, nebyla potvrzena. Jako výzkumnou metodu pro dosažení i potvrzení cílů a hypotéz jsme zvolili kvantitativní šetření pomocí anonymního dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na různých klinikách.
|
|
|
Stomické sestry a jejich podíl na práci se svépomocnými skupinami nemocných
ŠŤASTNÁ, Olga
Svépomocné skupiny, stomasestry a pacienti se stomií jsou v neustálém spojení a stále spolu pracují. Úkolem naší práce bylo zjistit, jaký má stomasestra podíl na práci ve svépomocných skupinách stomiků. Začátky s tímto onemocněním bývají složité, a proto v nemocnicích pracují tzv. stomasestry, což jsou specializované sestry, které jsou zaškolené v ošetřování stomií a vším, co s tímto problémem souvisí. Stomasestry navštěvují pacienty na odděleních a připravují je na život stomika. Seznamují je s možnostmi pomůcek, s jejich dodavateli, i komplikacemi, které mohou nastat. Učí je, jak reagovat, na koho se obrátit a kde si obstarat pomůcky. Také je informují o sdruženích stomiků a o svépomocných skupinách, protože slyšet vzájemně různé problémy, moc pomáhá každému pacientovi. Ve svépomocných skupinách platí principy rovnoprávnosti, vzájemné pomoci a výměny zkušeností. Velkou roli hrají stomasestry, které jsou v každodenním kontaktu se svými pacienty. Měly by umět poradit s mnoha psychologicko etickými problémy. Cílem práce bylo zjistit, zda si stomasestry uvědomují význam svépomocných skupin pro stomiky. Dále pak, zda sestry informují pacienty o svépomocných skupinách, zda spolu vzájemně spolupracují a jaký je podíl stomasestry v těchto skupinách. Také jsme chtěly zjistit, jaký význam přikládají pacienti se stomií svépomocným skupinám.
|
|
|
Postavení stoma sestry v České republice
MÁTLOVÁ, Monika
Abstrakt Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem kolorektálního karcinomu, ročně přibývá 8 tisíc nových případů a 5 tisíc nemocných na kolorektální karcinom umírá. Chirurgická léčba s použitím nových operačních postupů a zlepšení diagnostických metod často stále vede k založení dočasné nebo trvalé stomie. Ošetřování stomika a rozsah péče je natolik specializovaný, že vyžaduje kvalifikovaného odborníka, kterého nazýváme - stomasestra. Tento výzkum se zabýval {\clqq}Postavením stomasestry v České republice``. Cílem práce bylo zmapovat postavení stomické sestry v České republice, zjistit postavení stomasestry ve zdravotnickém zařízení, zjistit kompetence a podmínky, které stomické sestry mají pro výkon své specializace a zjistit jaké mají stomasestry specializační vzdělání. Pro naplnění těchto cílů byl použit kvalitatní výzkum, metodou strukturovaného rozhovoru s 30 otevřenými otázkami. Výzkumného šetření se zůčastnilo 6 stomasester. Rozhovory byly sepsány do anonymního záznamu a byly autorizovány stomasestrami. Analýza rozhovoru byla zanesena do 7 tabulek. Z výsledků je patrné, že většina oslovených stomasester vykonává svojí specializaci jako hlavní pracovní náplň. Ve zdravotnických zařízeních, kde je tato funkce sestře přiřazena k její hlavní pracovní náplni, pak souběžně pracuje více stomasester. Vhodné podmínky k výkonu své specializace stomasestry mají splněny částečně. Chybí jim prostory k výkonu své specializace, jasně daná písemná pracovní náplň a ujednocené kompetence. Spolupráce v multidisciplinárním týmu funguje dobře. Vzdělání stomasester je realizováno formou kurzů firem. Své znalosti si v rámci celoživotního vzdělávání ve většině prohlubují na kurzech, seminářích.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu pacientů se stomií
VLČKOVÁ, Veronika
Člověk se stomií je zdravotně postižený občan, který má dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla. Nejčastěji se jedná o tlusté střevo, tenké střevo nebo močové cesty. Dochází tak k neovládatelnému vyprazdňování střevního obsahu nebo moči nepřirozenou cestou s nutností používání stomických pomůcek. V oblasti stomií je nejdůležitějším faktorem informovanost a to nejen samotného nemocného, ale i sester. Dostatečná edukace klienta a schopnost sestry pečovat o stomii je základem kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo zjistit do jaké míry jsou stomici informováni o způsobu ošetřování stomií a jak jsou spokojeni s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Práce je členěna na současný stav dané problematiky a metodické postupy. Současný stav zahrnuje především předoperační, pooperační, domácí a ambulantní péči, edukaci klientů, význam stomasetry a sdružení stomiků, typy stomických pomůcek, specifika výživy stomiků, sociální problematiku stomií atd.Pro výzkumnou část práce bylo stanoveno šest hypotéz, týkajících se kvality ošetřovatelské péče, problematiky ošetřování stomií a spolupráce se stomasestrou a klubem stomiků. Bylo zjištěno, že 81% dotázaných je spokojeno s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče, 98% dotázaných je seznámeno s problematikou ošetřování stomií, 99% dotázaných bylo 6 měsíců po založení stomie schopno pečovat o stomii samostatně, 72% dotázaných je členem klubu stomiků a 90% dotázaných spolupracuje se stomasetrou. Na základě provedeného výzkumu byly všechny hypotézy potvrzeny a cíl práce splněn. V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a v klubech stomiků ve městech Tábor a Příbram. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník určený klientům se stomií. Byl osloven soubor 100 respondentů. Výzkum proběhl na základě osobního kontaktu a spolupráce se stomiky, tudíž návratnost dotazníků činila 100%. 2 dotazníky byly z důvodu neúplnosti vyřazeny. Výsledky jsou uvedeny v procentech a graficky znázorněny.
|
|
|
Sexualita stomiků
SLOVÁKOVÁ, Erika
Abstrakt Sexualita obecně je nejvíce opomíjený aspekt rehabilitace po operaci. V posledních letech se otázka sexuality pomalu otvírá. Lidé, kterým byla provedena stomie, jsou přesvědčeni o tom, že stomie ohrožuje jejich sexuální život. Pacienti, ale i zdravotnický personál často váhají mluvit o tomto aspektu kvality života. Sexuální aktivita je však jednou z normálních funkcí každodenního života. Teoretická části bakalářské práce zahrnuje poznatky o stomiích a sexualitě, o jejich komplikacích a léčbě. V první části jsou obsaženy obecné poznatky o stomiích, popis jednotlivých typů, jejich ošetřování, ale i pomůcky pro stomiky a psychosociální důsledky stomií a práce stomasestry. Druhá část obsahuje poznatky o sexualitě. Je zde zahrnuta definice sexuality, ale i pohlavní život jedince a sexuální poruchy stomiků. Opomenuta není role sestry v uspokojování potřeb v oblasti sexuality. Ke kvalitativnímu výzkumu jsem použila techniku dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě získaných informací z literatury. Cílem práce bylo zjistit, jaké problémy v oblasti sexuality mají stomici, zda jsou schopni se zapojit aktivně do intimního života a do jaké míry se jejich intimní život změnil. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1 potvrzuje, že nejčastějším problémem stomiků v oblasti sexuality je stud. Hypotéza 2, potvrzuje, že se stomici do pohlavního života aktivně zapojují. A hypotéza 3 potvrdila, že se stomikům jejich pohlavní život změnil. Výsledky ukazují, že sexualita je součástí každého z nás a není důvod, proč by zhotovení stomie mělo její úlohu snižovat.
|
host ::
RSS.